Gastroskopie se řadí mezi endoskopická vyšetření trávící trubice, při které se dá zevnitř prohlédnout žaludek a jícen. Je to běžné vyšetření, které s sebou nese jen malá rizika a má přitom velký přínos v diagnostice i léčbě mnoha nemocí.
Princip: Pacientovi se do úst vsune tenká ohebná hadička endoskopu a opatrně se zavede do jícnu. Pak se zasunuje hlouběji, až se dostane do žaludku. Na konci hadice je drobná videokamera, která promítá obraz sliznice jícnu a žaludku na obrazovku, kde ji vidí lékař. Pomocí ovládacího aparátu lze konec endoskopu různě natáčet a tím si zobrazit celou dutinu žaludku.
Endoskop navíc umožňuje použití drobných klíštěk, kterými se dá bezbolestně odštípnout drobný vzorek sliznice (tomu se říká biopsie), který se pak dá poslat na histologické vyšetření.
Velký význam má endoskopický přístroj i při zástavě krvácení ze sliznice jícnu a žaludku – endoskopem lze například uzavírat krvácení svorkami nebo slabým elektrickým proudem „zavařit“ krvácející cévku.
Příprava: Pacient by asi tak 6 hodin před výkonem neměl jíst ani pít, protože dutina žaludku by měla být při vyšetření prázdná (lepší přehlednost). Těsně před vyšetřením se do dutiny ústní nastříká speciální znecitlivující látka, která v ideálním případě zablokuje dávící reflex. To pak na druhou stranu znamená, že pacient by po provedené gastroskopii neměl nějakou dobu zase nic jíst ani pít – se znecitlivělou sliznicí v dutině ústní a v hltanu má narušený i polykací reflex a mohl by potravu a nápoje snadno vdechnout.
Pokud je někdo příliš úzkostný, může požádat o injekci na uklidnění. Ta však s sebou nese tu nevýhodu, že člověk po její aplikaci má kvůli snížené pozornosti na 24hodin zákaz řídit motorová vozidla.
Význam: Prohlédnutí stěny jícnu a žaludku spolu s odběrem vzorků má význam pro diagnostiku rakoviny jícnu, rakoviny žaludku, achalazie jícnu, žaludečních vředů a mnoha dalších onemocnění těchto orgánů. Endoskopicky léčit lze krvácení do jícnu a žaludku, ať už je jeho příčina jakákoliv. Stejně tak lze pomocí endoskopu vytáhnout nejrůznější spolknuté předměty, což je časté u dětí a psychiatrických pacientů.
Problémy: Gastroskopie je velmi bezpečné a bezbolestné vyšetření, které však s sebou samozřejmě nese jisté problémy a rizika. Mnozí lidé hůře snášejí zavádění endoskopu do jícnu a mají dávivý reflex. Znecitlivující roztok nastříkaný do dutiny ústní není vždy stoprocentním řešením tohoto problému. Po gastroskopii může dojít ke krvácení sliznice po jejím podráždění hadicí endoskopu, či po odběru vzorku. Nejvážnější, zato však velmi vzácnou komplikací je protržení stěny jícnu endoskopem. Obvykle se to stává u jícnu narušeného nějakým patologickým procesem. Je to život ohrožující stav, který musí obvykle řešit chirurgové.
Výhody: Velkou výhodou vyšetření je, že lékař vidí stav sliznice „na vlastní oči“ a že může odebrat vzorky. Pacient není při tomto vyšetření zatížen žádným škodlivým rentgenovým zářením a výhodou je i
Kolonoskopie
Kolonoskopie se řadí k endoskopickým metodám vyšetření trávícího traktu. Jedná se v podstatě o určitou obdobu gastroskopie. Na rozdíl od ní se při kolonoskopii endoskopický přístroj zasouvá do konečníku a vyšetřuje se jím tlusté střevo v celé jeho délce.
Princip: Pacientovi se do konečníku vsune tenká ohebná hadička endoskopu a lékař ji opatrně zavádí dál a dál. Na konci hadice je drobná videokamera, která promítá obraz dutiny střeva na obrazovku, kde ji vidí lékař. Pomocí ovládacího aparátu lze konec endoskopu různě natáčet a díky tomu lze endoskop protáhnout celou délkou nerovného tlustého střeva.
Endoskop navíc umožňuje použití drobných klíštěk, kterými se dá bezbolestně odštípnout drobný vzorek sliznice (biopsie), který se pak dá poslat na histologické vyšetření.
Kolonoskopická trubice umožňuje i zavedení různých nástrojů, kterými se dají provést i jednoduché léčebné zákroky – snad nejčastějším zákrokem je odstranění (odříznutí) polypu* neboli
polypektomie.
* Polyp je výrůstek sliznice vyrůstající do dutiny střeva.
Polypy jsou velmi častým nálezem, řada z nich krvácí a řada z nich se může změnit ve velmi
nebezpečnou rakovinu tlustého střeva. Proto je snaha jakýkoliv nalezený polyp endoskopem odstranit.
Příprava: Pacient by neměl den před plánovanou kolonoskopií jíst a měl by jen pít tekutiny. Ten samý den odpoledne by se měl vyprázdnit prázdnícím roztokem. Jedná se o roztok, který způsobí silný průjem a tím vyčistí dutinu
střeva od stolice. Vyčištěné střevo je pěkně přehledné a celé vyšetření je pro lékaře takové řekněme příjemnější.
Součástí přípravy na tento zákrok je i dočasné vysazení léků proti srážení krve (mám na mysli zejména lék warfarin). Pro samotnou kolonoskopii to sice nemá význam, ale případný nález a následné odříznutí polypu by bylo problematické – rána by vlivem protisrážlivého warfarinu začala krvácet. Warfarin má delší poločas účinku,
a proto se vysazuje asi 5 dnů před výkonem. Protisrážlivé léky je nicméně nutné vysadit jen po
konzultaci s vaším lékařem!
Těsně před kolonoskopií se pacientovi obvykle dává injekce na uklidnění, takže pacient by neměl 24 hodin po zákroku řídit motorové vozidlo.
Význam: Prohlédnutí stěny
tlustého střeva spolu s odběrem vzorků má význam pro diagnostiku rakoviny tlustého střeva, divertikulózy, ulcerózní kolitidy a mnoha dalších
onemocnění. Odstranění polypu je elegantní prevencí rakoviny tlustého střeva, která z polypů
často vychází. Nejčastějším důvodem kolonoskopie je nález krve ve stolici.
Problémy: Kolonoskopie je velmi bezpečné a vcelku bezbolestné vyšetření. Vzácnou komplikací je protržení stěny střeva endoskopem. Je to o něco častější než protržení stěny jícnu u gastroskopie. Je to méně vážný stav než protržení jícnu, je však nutno ho chirurgicky řešit. Určitým problémem je i limitace kolonoskopie jen na tlusté střevo. Tenké střevo se kolonoskopií vyšetřit nedá.
Výhody: Velkou výhodou je, že
lékař vidí stav sliznice „na vlastní oči“, že může odebrat vzorky a odstraňovat polypy.
Pacient není při tomto vyšetření zatížen žádným škodlivým rentgenovým
zářením.
Zdroj:medicína,nemoci,studium na 1.LFUK
vyšetřování tělních dutin a dutých orgánů) prováděná při podezření na hemoroidy, zánětlivé a nádorové onemocnění tlustého
střeva. Lékař může takto nejen diagnostikovat jakékoli známky
zánětu, polypy, nebo nádory, ale
i bezbolestně odebírat vzorky tkání pro histologické vyšetření
"něco" vám strčí "někam",většina lidí toto vyšetření nepodstoupí.Jiným brání stud nebo se bojí
výsledku vyšetření,proto radši nikam nejdou.
jinak.
zpraví změna stravy,naordinované léky nebo malý ambulantní zákrok.
potíží.
kolonoskopie.
letech,ale kde jsou rodinné dispozice,vyšetří se dříve.Poraďte se se svým obvodním lékařem nebo
přímo na gastroenterologických ambulancích.
bála,ale protože moje maminka a její otec zemřeli v mladém věku na rakovinu střev,podstoupila jsem
toto vyšetření již v 30letech.
léčím.
přišla déle,prognoza léčby by byla horší.
toto vyšetření a nebojte se ho podstoupit.
diskuse.
pacienty,ve které Vám odpovídají lékaři ,najdete na
spousta,stačí zadat do vyhledavače/